Strašně dlouho jsem nepsala o svých pocitech, už ani nevím, jaký to je, ale pamatuji si, že se mi vždy ulevilo. Teď to zatím nepřichází. Potřebovala bych jen napojit nějakou pomyslnou hadičku, aby vycucla můj vnitřek a já měla všude vevnitř čisto a cítila klid. Nechápu nějak, co se to se mnou děje, z takovýho extroverta se najednou stává introvert a najednou nedokážu mluvit o svý duši, stydím se za svý problémy. Je to jako kdyby okolo mě lítaly včely a já se dokázala soustředit jen na ten bzukot kolem a strachy se mi svírá hrudník z neznámých a okolních zvuků. Nemůžu v klidu usnout, mám strach. Skoro každou noc. Moje sny se mění v noční můry, pochází to denně z nových věcí, které si nabírám do hlavy. A pak usínám v tenzi. Dává to smyl?
Asi jen mně.
Myslela jsem, že si začnu psát deník, sama pro sebe. Jenže to mi osobně nepomáhá. Potřebuju se prostě vykřičet.
Žádné komentáře:
Okomentovat